O NAŠICH PSECH

Miky a Hippie - stejné plemeno, stejná chovatelská stanice, stejné prostředí, ve kterém vyrůstali, stejná výchova, a přesto jsou naprosto povahově odlišní. Miky je jako poklidný český rybník, Hippie jako divoká řeka. Miky je pomalý, rozvážný, ale umí chytit správného raplíka. Hippie je ztělesněný živel a vášeň, ale umí být i klidná. Miky je dost samostatný průzkumník, Hippie je víc náš stín. Oba je spojuje typická bulteriéří tvrdohlavost. Každý z nich má své klady i zápory. My je oba zbožňujeme přesně takové, jací jsou. 

NAŠI PSI A VODA

Miky je brodič. V létě leze do vody rád a dobrovolně, ale maximálně po krk. Když jsou velká vedra, lehne si do vody na mělčině a chladí se. Běda však kdyby si měl namočit klabák nebo uši. Víme však, že plavat umí. Jeho láska k vodě spíše spočívá na mělčině nebo ještě lépe ve vysoké trávě na břehu, kde hledá voňavé chcíplé ryby. Co se deště týče, kdyby Miky uměl tančit mezi kapkami deště, tančil by. Kaluže poctivě obchází. Když vyjdeme ze vchodu a ono prší, otáčí se zpátky domů. Má nepřekonatelně silný pocit, že se na dešti rozpustí. A tak se naše venčení v dešti minimalizuje na obejití paneláku těsně podél zdi, aby na něj spadlo co nejméně kapek. Snad ještě horší než déšť je bláto. To se rovnou zastaví a nahodí utrápený výraz "mámo, přenes mě".

Hippie je ryba. Je to ryba převtělená do psa. Jakákoli vodní plocha ji přitahuje jako magnet. Voda je pro ni zcela přirozené prostředí. Kdyby mohla, ve vodě by spala i jedla. Divím se, že se jí ještě nevyvinula žábra a že jí ještě nenarostly mezi prsty plovací blány. Hippie se bez zaváhání do vody ponoří pro hračku. Dostat ji z vody je fakt problém. Hippie je nejšťastnější, když je ve vodě a má tenisák. To je pro ni vrchol veškerého pozemského blaha. Její vášeň k vodě je však nezkrotná i v zimě. Takže manžel pro ni musel do řeky i v lednu, když se nedokázala dostat z vody. K tomu všemu je to taky prasátko. Kalužemi, blátem i bahnem projde bez přemýšlení jako tank. I přes její lásku k vodě silný déšť nemusí a odmítá v silném dešti jakékoli venčení.

NAŠI PSI A CHUŤ K JÍDLU

Miky je popelnice. Miky má hlad neustále a za jakýchkoli okolností. Vteřinu poté, co dojí misku, se tváří, jako kdyby v životě nejedl. Není rozmazlený a nepohrdne suchým chlebem, i kdyby před tím dostal maso. Díky jeho lásce k jídlu venku neustále čmuchá a hledá, co by kde by našel k snědku či alespoň olíznutí. Sežere cokoli. I to, co nemá bohužel. Miluje ovoce a zeleninu. Na zahradě u rodičů si sám sbírá jahody a rajčata. S naprostou jistotou vybírá ty nejčervenější. Je schopen si z nižších stromků čumákem shodit jablíčko či hrušku a v tu chvíli je to ten nejspokojenější pes.

Hippie misku s granulemi sežere snad rychleji než Miky. Má ráda ovoce, zeleninu, suchý chleba, prostě všechno. Vteřinu poté, co dojí misku, se tváří, jako kdyby v životě nejedla. Není rozmazlená, nepohrdne suchým chlebem. Přesto pro ni pamlsky nejsou až tak velkou odměnou jako tenisák nebo plavání ve vodě. Venku naštěstí nemá takovou potřebu čmuchání a hledání v trávě čehokoli, co by mohla sežrat.

NAŠI PSI A SPANÍ

Miky zpočátku do postele nesměl. Měl svůj pelíšek, svůj domeček, kde mohl v klidu odpočívat a spát. Postupem času však zjistil, že na posteli pod peřinou v nohách paničky se mu spí nejlíp. Jakmile ulehneme do postele, vyskočí k nám a vecpe se pod peřinu. Důkladně nám olíže chodidla, až se nakonec stočí v nohách do klubíčka a spí tak pod peřinou klidně celou noc. Jak hospodaří celou noc se vzduchem, netušíme. Zpod peřiny vyleze pouze tehdy, když se jde v noci napít nebo když v něm nějaký zvuk probudí hlídačské schopnosti. 

Hippie má v noci ráda svůj klid. Upřednostňuje svůj pelíšek. I když měla možnost s námi spát v posteli, po hodině, kdy se spokojeně tulila okolo hlavy, seskočila z postele a zalezla si do svého pelíšku. Když to tak udělala víckrát, pochopili jsme, že v noci má ráda svůj klid, snad aby načerpala síly a mohla být další den zase tak akční jako obvykle. 

NAŠI PSI A HRAČKY

Mikyho nejlepší hračky jsou ty, ze kterých se sypou pamlsky, popř. velké plyšové hračky které se dají "ojet". Pískací hračky miluje, ale pískání vydrží pár vteřin. S naprostou přesností se okamžitě špičákem trefí do píšťalky. Když byl Miky menší, vyhrál si docela s kongem, ale jakmile zjistil, že se mu ho nedaří zničit a sežrat, ztratil o něj zájem. Tenisáky byl schopen během chvilky svléknout, rozžvýkat a sežrat. Takhle v roce a půl sežral, aniž bychom si toho všimli, kousek hračky i se šňůrkou, což nakonec skončilo operací a vytažením šňůry ze střev. Proto Miky může mít k dispozici hračky pouze pod dozorem.

Hippie má místo mozku balonek. Voda a balonky jsou její největší vášeň. Jakmile vidí tenisák, přepne mozek do režimu balonek, nevidí, neslyší a žije jenom balonkem. Je schopna si hrát s balonkem nebo klidně jinou hračkou hodiny a hodiny a je při tom opravdu šťastná. Ideálně, když si s nimi může hrát ve vodě. Na rozdíl od Mikyho hračky včetně tenisáků hned nezničí. Jako by si je chtěla zachovat na hraní na co nejdelší dobu. Bohužel jednou si při hře s balonkem zlomila nohu, jak za ním vyskočila a nešikovně doskočila. Ani tato zkušenost však její lásku k balonkům nezmírnila. Balonek je prostě bůh. A když není k dispozici balonek, najde si šišku.  Díky Hippie jsme si uvědomili, že svět je plný šišek. Olomouc je plná šišek. Co krok to šiška. Neví, kterou si dřív vybrat. Nejraději by všechny hned a naráz. A když není k dispozici ani balonek, ani šiška, postačí nejbližší klacíček. 

NAŠI PSI A ÚCHYLKY

Miky má úchylky (kromě jídla) hned dvě - čmuchání v trávě a olizování uší, nosů a očí. Říkám mu odličovač. Zabírá i na řasenky. Nevím proč, u mě upřednostňuje nos a oči, u pánečka uši. Nepohrdne ani chodidlem nebo lýtkem. 

Úchylkou Hippie jsou jednoznačně balonky a voda. A o tom už řeč byla. 

NAŠI PSI A VÝCVIK

Miky je tvrdohlavý. Od samého počátku jsme s Mikym hodně cvičili a věnovali se mu naplno. Absolvovali jsme několik cvičáků. Vždy jsme byli absolutní outsideři. Nikdy nás ani nenapadlo, že by Miky udělal nějaké zkoušky z poslušnosti. Nikdy nechtěl na cvičáku moc chodit, hozený aport si paničko přines sama, když sis ho odhodila kamsi do ...... Nechtěl si ani lehat, obzvlášť v mokru. Ten klasický cvičákový dril na něj prostě moc neplatil. Nakonec jsem zmobilizovala své síly a díky pozitivní metodě klikru Mikyho naučila lehat a dokonce nosit aport. Miky pak začal chodit na cvičák s pánečkem a díky nebetyčné trpělivosti naší trenérky se Miky propracoval až ke zkouškám ZZO a BH. Na cvičák chodíme s našimi kamarády k Ivě i nadále a trénink bereme jako radostné chvíle strávené společně s našimi psy.

Hippie je roztěkaný vrtichvost. Hippie má ráda jakoukoli aktivitu a do všeho jde s velkým nadšením. Zajímá ji však všechno okolo, takže je těžké zaujmout její pozornost a uvést do stavu soustředění. Když se to podaří, je radost na ni při výcviku koukat. Neustále vrtí ocasem a baví jí to. Naučené cviky provádí rychleji, radostněji a přesněji než Miky. Dokud ji nerozptýlí cokoli jiného. Největší překážkou k cestě za zkouškami je zatím aport. O peška příliš velký zájem kupodivu nemá. Balonek už se naučila nosit celkem hezky, ale s ním nepředsedne, spíš si lehne, balonek pustí a čeká, až ho zase hodíme.

NAŠI PSI A JINÍ PSI

Miky se flegmatik. Miky se zajímá zejména o voňavé fenky a háravé fenky jakéhokoli plemene, jakéhokoli vzrůstu a barvy srsti. Ostatních psů si příliš nevšímá, ignoruje je, pokud mu ovšem jiný pes neskočí na záda nebo nenapadne ho. To se mu nelíbí a umí to dát najevo a umí se bránit. I přes jeho pohodovou povahu nejraději venčíme s kamarády, se kterými se Miky zná od malička a které zbožňuje. Jeho největší kamarádi jsou pitbul Diego, stafordka Kara a stafbulíci Yorik a Erin.

Hippie je vybíravá. Brali jsme si ji od chovatele až v téměř 6 měsících, takže s její socializací jsme mohli začít později. Navíc si v roce a čtvrt zlomila nohu a musela být více než 2 měsíce izolována od jiných psů. Její vztah ke psům je proto poněkud komplikovanější než u Mikyho. Upřednostňuje menší psy, než je ona sama. Má psy, kterým se podřizuje, lehá se před nimi na záda a může se zbláznit radostí, když je potká. Stejně jako Miky nejvíc zbožňuje pitbula Diega. Jinak se podbízí spíše menším psům-samcům, ideálně jorkšírům, king-španělům apod. Na velké černé psy obvykle zpočátku štěká, po chvíli společného venčení její elán opadne a přestane se o ně zajímat. Pokud však na ni nějaká fena vrkne, oplatí to stejnou mincí.

NAŠI PSI A JINÁ ZVÍŘATA

Jiná zvířata jsou nejslabší stránka našich psů. Jakožto psi z města nejsou v tomto ohledu jakkoli socializovaní a probouzí se v nich zakódované lovecké pudy.  Zajímají je kočky, zajíci, koně a Mikyho především slepičky. Stačí, když zaslechne kdákání v televizi a okamžitě zpozorní. Miky ode mě moc trestů nedostal, ale když se malou dírou v plotu dostal do kurníku a nebyl schopný poslechnout a musela jsem za ním do toho kurníku malou dírou v plotě lézt, tak si vykoledoval potrestání i ode mě. Zajíci ho s postupem věku přestali zajímat, neboť zjistil, že je stejně nedožene. Předpokládáme, že kdyby oba byli od malička na slepice i jiná zvířata zvyklí, nebyl by žádný problém.

NAŠI PSI A DĚTI

Mikyho a Hippie jsme si pořídili místo dětí, které nám osud nedopřál.  I přesto s dětmi přicházejí do styku, ať již při každodenním venčení ve městě, nebo v rámci vycházek a výletů s naší neteřinkou nebo dětmi našich přátel.